V Česku vyjádřili solidaritu po pádu letadla bohoslužbou

Bohoslužba nazvaná slovy žalmu Proč jsme tak daleko od naší záchrany? se konala v pondělí večer v pražském kostele u Martina ve zdi. Uskutečnila se týden po tom, co celý svět obletěla neblahá zpráva o zmizení letadla společnosti Air France nad Atlantikem.

Asi pět desítek lidí společně s českými i slovenskými duchovními přišlo vyjádřit sounáležitost s lidmi, kteří marně čekali na své blízké, a solidaritu napříč kontinenty a událostmi. Mezinárodní rozměr neštěstí podtrhla i účast zahraničních hudebníků: Charly Mushinkangondo z Konga zazpívala zpěv Benedictus a angolsko-konžsko-český soubor Nsango Malamu doprovázel přímluvy shromáždění prosbou o pokoj. Bohoslužby se zúčastnili také zástupci některých ambasád a leteckých společností.

„Neštěstí, které nemá jasné místo, jasný čas, jasné mrtvé, patří – z hlediska vyrovnávání se - k nejtěžším a cesta ke smíření bývá dlouhá. Bohoslužba může pro pozůstalé, pro lidi s podobnou zkušeností i pro nás pro všechny být jedním z pevných bodů v prostoru nejistot,“ říká psycholožka a členka PITu Bohumila Baštecká.

Vítězslav Vurst v kázání připomněl nejistotu a křehkost lidského života. "Jsou chvíle, kdy společnost musí udělat víc než být jen kulisou… a to i tenkrát, když se zdá, že už nelze nic udělat – protože mrtvým život nevrátíme. Přišli jsme, abychom vyjádřili angažovanou účast. Vás, kteří zastupujete země, jejichž občané se stali oběťmi tohoto neštěstí, žádáme, abyste vyřídili ve své zemi a rodinám těch, kterých se tato událost nejvíc týká, že nám v České republice není jejich příběh lhostejný. Že v této chvíli stojíme a chceme stát – i když symbolicky – po jejich boku," uzavřel svou promluvu Vurst. Bohoslužba vyvrcholila symbolickým úkonem, při němž přítomní zapalovali svíce a kladli je k vlajkám 32 zemí, jejichž občané při neštěstí zahynuli.

Psychosociální intervenční tým ČR (PIT) je mezioborové uskupení lidí, kteří se zabývají na komunitu orientovanou pomocí po neštěstích.