Vánoční evangelium

Evangelium o vánočních bohoslužbách (zvláště o "půlnoční") je možné číst také v následujícím výběru ze všech čtyř evangelií. Doporučujeme, aby každý z oddílů četl jiný čtenář. Tam kde je to technicky a akusticky možné, se může čtení může uskutečnit uprostřed kostela (jako symbol Božího sestoupení mezi lidi), každý ze čtenářů může být při čtení obrácen na jinou (světovou) stranu (za předpokladu, že všichni budou zřetelně slyšet). Příchod lektorů doprostřed chrámové lodi může být doprovázen průvodem se svícemi, jak je tomu zvykem v některých církvích, přisluhující s rozžatými svícemi pak stojí po stranách lektorů a po čtení s nimi společně odejdou; je dobré, pokud příchod i odchod doprovází nějaký zpěv.

[Poslyšme slova radostné zvěsti podle sepsání sv. Marka, Jana, Matouše a Lukáše.

Pán s vámi.
I s tebou/s duchem tvým.]

I. Počátek evangelia Ježíše Krista, Syna Božího.
[Sláva tobě, Pane]

II. Na počátku bylo Slovo, to Slovo bylo u Boha, to Slovo byl Bůh.
To bylo na počátku u Boha. Všechno povstalo skrze ně a bez něho nepovstalo nic, co jest.
V něm byl život a život byl světlo lidí. To světlo ve tmě svítí a tma je nepohltila.
Bylo tu pravé světlo, které osvěcuje každého člověka; to přicházelo do světa.
Na světě byl, svět skrze něj povstal, ale svět ho nepoznal.
Přišel do svého vlastního, ale jeho vlastní ho nepřijali.
Těm pak, kteří ho přijali a věří v jeho jméno, dal moc stát se Božími dětmi.
Ti se nenarodili, jen jako se rodí lidé, jako děti pozemských otců, nýbrž se narodili z Boha.
A Slovo se stalo tělem a přebývalo mezi námi.
[Spatřili jsme jeho slávu, slávu, jakou má od Otce jednorozený Syn, plný milosti a pravdy.
Z jeho plnosti jsme byli obdarováni my všichni milostí za milostí.
Neboť Zákon byl dán skrze Mojžíše, milost a pravda se stala skrze Ježíše Krista.
Boha nikdy nikdo neviděl; jednorozený Syn, který je v náruči Otcově, nám o něm řekl.]

III. Narození Ježíšovo událo se takto: Jeho matka Maria byla zasnoubena Josefovi, ale dříve, než se sešli, shledalo se, že počala z Ducha svatého.
Její muž Josef byl spravedlivý a nechtěl ji vystavit hanbě; proto se rozhodl propustit ji potají.
Ale když pojal ten úmysl, hle, anděl Páně se mu zjevil ve snu a řekl: "Josefe, syny Davidův, neboj se přijmout Marii, svou manželku; neboť co v ní bylo počato, je z Ducha svatého.
Porodí syna a dáš mu jméno Ježíš; neboť on vysvobodí svůj lid z jeho hříchů."
To všechno se stalo, aby se splnilo, co řekl Hospodin ústy proroka:
'Hle, panna počne a porodí syna a dají mu jméno Immanuel', to jest přeloženo 'Bůh s námi'.

IV. Stalo se v oněch dnech, že vyšlo nařízení od císaře Augusta, aby byl po celém světě proveden soupis lidu.
Tento první majetkový soupis se konal, když Sýrii spravoval Quirinius.
Všichni se šli dát zapsat, každý do svého města.
Také Josef se vydal z Galileje, města Nazareta, do Judska, do města Davidova, které se nazývá Betlém, poněvadž byl z domu a rodu Davidova,
aby se dal zapsat s Marií, která mu byla zasnoubena a čekala dítě.
Když tam byli, naplnily se dny a přišla její hodina.
I porodila svého prvorozeného syna, zavinula jej do plenek a položila do jeslí, protože se pro ně nenašlo místo pod střechou.
A v té krajině byli pastýři pod širým nebem a v noci se střídali v hlídkách u svého stáda.
Náhle při nich stál anděl Páně a sláva Páně se rozzářila kolem nich. Zmocnila se jich veliká bázeň.
Anděl jim řekl: "Nebojte se, hle, zvěstuji vám velikou radost, která bude pro všechen lid.
Dnes se vám narodil Spasitel, Kristus Pán, v městě Davidově.
Toto vám bude znamením: Naleznete děťátko v plenkách, položené do jeslí."
A hned tu bylo s andělem množství nebeských zástupů a takto chválili Boha:
"Sláva na výsosti Bohu a na zemi pokoj mezi lidmi; Bůh v nich má zalíbení."