15. neděle v mezidobí C

Autor:
Publikováno:

Tato neděle má evangelium o milosrdném Samařanovi (ve starocírkevních perikopách 13. po Trojici, ve starém řím. misálu 12. neděle po Duchu svatém). Liturgická barva je zelená.

Texty:

Am 7,7-17 nebo Dt 30,1-10 (doporučuji nadějné prodloužení do v.14, řkc má jen 10-14)
Ž 82 nebo 25,1-10
Ko 1,1-14
Lk 10,25-37 (starocírkevní perikopa začíná už v. 23)

Poslání: Ř 13,8-10 nebo 1J 4,7-12 nebo Mt 5,38-42 

Uvedení do liturgie:

(Co si myslíte, jak souvisí věčný život s milosrdenstvím? Určitě nijak mechanicky, něco za něco, nebe za dobré skutky… Ježíš před námi otevírá cestu, která je možná pro každého z nás, cestu blízkosti k Bohu i k druhým lidem.) Kristus nám chce být blízko v obyčejném životě, a také tady a teď – na bohoslužbách, kdy nám chce otevřít srdce pro svou blízkost a pro to, jak blízko jsme vlastně druhým lidem. A tak před námi otevírá obzor věčnosti – učí nás vidět za hranice našeho vlastního, individuálního života…

(může následovat vyznání vin i vstupní antifona)

Introit (vstupní antifona): Ž 73,1(+2+23-24) nebo Mt 5,7-8 nebo Ž 25,4-6

Verš před evangeliem (Jan 6,68):

Aleluja. Pane, Ty máš slova věčného života. Aleluja.

Kolekta: 

Bože, ochránce všech, kdo v Tebe doufají, bez Tebe není nic silné ani svaté. Dej, abychom v upřímnosti srdce kráčeli vstříc svému Pánu a Tvému Synu JKu, který s Tebou…

nebo

Všemohoucí Pane a Bože, bez Tebe nejsme nic a nemůžeme nic učinit. Dej nám pravou víru, pevnou naději a hořící lásku, abychom Tobě i svým bližním sloužili podle Tvé vůle. Dej, abychom v jejím poznání rostli a jednou přijali zaslíbené dědictví skrze JKa, Tvého milovaného Syna a našeho Pána, který s Tebou v jednotě Ducha svatého...

(podle Ag ČCE, 12.-15. neděle po Trojici)

Náš Bože,
tvé Slovo je nám zcela blízko.
Můžeme podle něj žít a držet se tvých přikázání.
Dej, ať milujeme tebe a sebe navzájem,
a to celým srdcem a celou duší,
všemi našimi myšlenkami a silami.
O to prosíme tebe, Otce našeho Pána, Ježíše Krista,
který s tebou a s Duchem svatým
žije a život tvoří navěky.

(starokatolická)

Vstupní modlitba (tam, kde se neužívá kolekta – bez vyznání vin):

Dobrý Bože, náš Otče,

děkujeme Ti za živo a za Tvé milosrdenství, ze kterého žijeme. Děkujeme Ti za Ježíše Krista, který pro nás riskoval svůj život a položil jej pro své přátele i nepřátele, aby mohli žít v nové kvalitě života, aby se evangelium dostalo všem národům. Děkujeme Ti, že přišel i mezi nás a zachránil nás od nesmyslnosti života, od zoufalství, lhostejnosti a nelásky. Děkujeme Ti za to, že když jsme na dně, smíme poznávat, že nejsme sami. Děkujeme Ti, že nám stavíš do cesty lidi, kteří nám pomáhají. Děkujeme Ti, že Tvá láska nezávisí na našem chápání. Díky, že se nemusíme bát, co nám přinese zítřejší den. Děkujeme Ti za Tvůj den odpočinku, za čas, který je navíc, za čas, kdy se můžeme společně zamýšlet a stále se znovu orientovat. Pomoz nám modlit se, soustředit naše myšlenky a ztišit naše srdce, protože to sami neumíme. Pomoz nám, abychom se v evangeliu setkali s  Ježíšem Kristem, který nás shromažďuje a vede, abychom s ním a v něm poznali Tvoji lásku a byli všichni jedno v Tobě, který s Ním a s DS žiješ a kraluješ…
 

Modlitba s vyznáním vin:

Pane Ježíši Kriste, děkujeme Ti za všechny lidi, kteří jsou nám příkladem tak jako milosrdný Samařan. Vyznáváme Ti, že někdy smýšlíme a mluvíme jako zákoníci, že chceme druhé lidi zkoušet, že nehledáme cestu k věčnému životu.

Vyznáváme Ti, že i v nás někdy převládla naše uzavřenost nebo dokonce strach, že nás bude obtěžovat někdo, kdo je v nesnázích a hledá pomoc.

Prosíme, odpusť nám, když chceme dělat jen to, co požaduje Zákon,

když ignorujeme své bližní, když se proti nim vymezujeme.

Odpusť nám, jestli jsme opomněli být lidmi, jestli jsme se vykašlali na něco, co jsme měli udělat, jestli jsme nad někým zlomili hůl.

Odpusť nám pro tvrdost srdce. Pomoz nám měnit naše zažité postoje.

Dej, abychom se chtěli stát druhým bližními, abychom jim chtěli být blízko.

Dej nám poznat, že je pro nás darem činit milosrdenství.

Dej, abychom Tě následovali, Kriste. 

Tato modlitba je koncipovaná jako modlitba po kázání, lze ji však použít i jinde a jinak – buď jen část z ní, nebo ji rozdělit na části oddělené odpovědí shromáždění. V evang. prostředí ji lze ukončit vybídnutím ke společné odpovědi, např. takto: Sestry a bratři, kdo se k této modlitbě připojujete, prosme společně slovy „Pane, smiluj se nad námi!“ – shromáždění odpoví: „Pane, smiluj se nad námi!“

Slovo milosti: Iz 58,11

- lze uvést takto: Přijměte do svých srdcí slovo svrchované milosti Boží:…

- dialog lze uzavřít vybídnutím ke společné odpovědi: A všichni, kdo se spolu se mnou odevzdáváte do rukou Božího milosrdenství, řekněme k tomu své „Amen“. shromáždění odpoví: „Amen!“ 

Podněty k přímluvám (proseb je záměrně více k výběru):

Pane Ježíši Kriste, Ty nedolomíš nalomenou třtinu a neuhasíš doutnající knot… 

- ať je církev v každém prostředí živým svědectvím lásky k Bohu i bližnímu

- otevři naše oči, dej nám poznat, kdo nás potřebuje

- dej nám sílu zvládnout to, co máme unést

- pomoz nám říkat ne všude, kde bychom nebyli na správném místě, či kde bychom něco konali marně či naprázdno, kde bychom plýtvali časem i jinými dary, které nám dáváš

- za všechny, kdo se snaží zmírnit bídu, hlad a utrpení druhých

- ať ti, kteří Ti slouží v druhých lidech, zažijí radost ze setkání s Tebou

- ať se mezi námi nikdo necítí opuštěný


 

závěr:

PJK, Ty nám dáváš poznat zákon lásky. Dej, aby se stal pravidlem našeho života, aby pronikl naše nitro, abys v nás vládl Ty sám. Vždyť Ty se svým Otcem v jednotě Ducha svatého žiješ a vládneš nade vším a na věky věků. Amen.

(říká-li se Otčenáš před přijímáním)

… Pro Tvé milosrdenství společně voláme:

(je-li přímluvná modlitba zakončena modlitbou Otčenáš)


Ke slavení eucharistie:

Tam, kde se po slyšení a výkladu podobenství o milosrdném Samařanu slaví eucharistie, může vyniknout jako zdroj síly k lásce k bližním: Kristus na nás neklade jen břemena a nároky (i když právě také), ale také nás sytí, v eucharistii čerpáme přímo z Něj (nejedeme na sucho J ).

Jako eucharistickou modlitbu doporučuji Alternativní euch. modl. (Ag ČCE II 298-299), zvláště její anamnetickou část (postsanctus), kde Kristus vyniká jako ten, který se ujímá potřebných.

K jiné eucharistické modlitbě lze použít prefaci z řk misálu (6. pro neděle v mezidobí):

... Neboť v Tobě žijeme, pohybujeme se a jsme, a láska, kterou nás každodenně naplňuješ, je v nás počátkem života věčného; vždyť Ty nám dáváš téhož životodárného Ducha, skrze něhož jsi Ježíše vzkřísil z mrtvých; v něm máme naději, že i my z mrtvých vstaneme. A proto nyní, vždycky a navěky chceme zpívat píseň o Tvé slávě, a se všemi nebeskými zástupy voláme:

Pozvání ke Stolu Páně: Iz 55,1a+3a

Postcommunio: Jan 6,56 Ko 1,11-12 Ko 1,13 Ž 17,15

Modlitba po přijímání:

Ježíši Kriste, živý a přítomný,

skláníme se před tajemstvím Tvého života. Na jeho počátku i konci jsi poznal nouzi a ponížení. Lidé kolem Tebe Tě nechápali a odmítali, a Tys jim přesto věnoval celý svůj život. Vzal jsi na sebe naše lidství, neprošel jsi okolo nikoho z nás.

U Tvého stolu jsme se mohli sytit Tvým milosrdenstvím. Dáváš nám víc, než po čem toužíme, víc, než si dovedeme představit. Děkujeme Ti - a prosíme Tě:

Dej, abychom se, Tebou posilněni, vydávali na cesty k těm, kteří (na nás už možná ani nečekají, ale) potřebují naši pomoc.

V Tobě je naše síla i náš život – vždyť Ty žiješ již nyní v našem středu ´ se svým Otcem v jednotě Ducha svatého ´ na věky věků. Amen.
 

Písně z EZ, které je (vzhledem ke konkordanci) možné zařadit do bohoslužebného pořadu této neděle:

 

Žalm 25 i Žalm 82 lze zpívat J

207 (ranní; vstup, nezpívá-li se jako první žalm)

graduál

373 (prosba o DS, ozvy evangelia)

520 (věčný život)

279,1-7

Ordinarium:

Kyrie 286,1.4.5

Gloria 520

Sanctus 208,1-4

Agnus Dei 322

Téma:

517,1-6+12-14 (pokání)

474 (láska k bližnímu, k přinášení darů)

258 (Kristus-Samaritán, v.4, k přijímání)

další písně k přijímání (při vysluhování): EZ 490,1-3.(4-7).10-16 nebo 461 nebo 463

závěr

242, 485, 421